Jeee, tohle ale někdy dělám taky. V MHD. Prostě si "nevšimnu", když zrovna nemám kapacitu. Mně hodně pomohlo, když jsem si uvědomila, že nemám povinnost udržovat 20 minut lehkou konverzaci. Že ten druhý má úplně stejnou možnost udržet rozhovor. Takže klidně budu mlčet, když mě nenapadá zrovna další téma, dotaz, poznámka. Ne vždycky má člověk náladu a sílu. To je jasné. Přijde mi, že máte vnitřně obrovský pocit zodpovědnosti za ten případný small talk. Přičemž říct "promiňte, neumím konverzovat na povel" je taky legitimní. Je to 50/50 - váš protějšek může klidně být ten tahoun. A myslím, že je úplně ok, že někdy člověk není ve formě.