Huso, ale takových lidí je málo - co dokáží konverzovat kdykoliv, s kýmkoliv, o čemkoliv.
Holky, mně se zdá, že vy v takových situacích cítíte nezměrnou zodpovědnost za tu chvíli, za tu konverzaci. Co takhle si přiznat a připustit si, že jde o nějaký dialog a tedy "zodpovědnost" je z poloviny i na tom druhém?? Mlčí ten druhý? Možná taky neví. Nebo nepotřebuje další interakci. Prohodit 2 věty a přiznat, že jsem k.o. a chci si číst, nebo že už dnes konverzaci nezvládám, věnovat malý úsměv.... A jestli se ten druhý uráží, to už je jeho volba.
Mmch co v takových small talk situacích čekáte vy od toho druhého? On je ve stejné situaci. Máte nějaké očekávání? On totiž taky možná nemá.