Životní úroveň podle mě obsahuje materiální stránku (co používáme) a emoční stránku (jakou máme jistotu).

V otázce jistot se logicky (jak se teprve usazuje demokracie a lidi procitají, že nikomu nic negarantuje) snížila téměř všem. Já jsem v devadesátkách neměla ani vágní představu, jak může fungovat trh, zejména trh práce a vůbec jsem si nepřipouštěla, že někoho, kdo má vůli pracovat, může postihnout nezaměstnanost, že někdo může bez své viny upadnout do dluhů, nemít kde bydlet aj.

Z druhé strany myčku na nádobí jsem znala jen z románů, 2 auta na rodinu neměl nikdo, jedny nové boty za sezonu byl nadstandard a vařily se flíčky s okurkou, nudle s mákem a čočka s vajíčkem.