Evelyn, když musím být někde na osmou, znamená to vstávat cca v šest, což je teď v létě v pět, a to je utrpení.
Moje výprava vypadá jako groteska s Mr. Beanem, snažím se chvátat a být efektivní, ale absolutně mi to v tuto noční hodinu nejde, bolí mě hlava, mátožím se, nemyslí mi to, hlava prostě nefunguje.
Snídaně nepřipadá v úvahu, na to nemám ani pomyšlení, žaludek se probouzí po osmé, takže to pak musím zimprovizovat nějak už v procesu.
Veškerou energii nápírám k cíli stihnout to a neudělat botu za volantem.
Což se samozřejmě projeví odpoledním deficitem a chutěmi.
Obdivuji, že sis našla systém, jak fungovat a dokonce hubnout a tak dlouhodobě to udržet.
Já bych asi v režimu denního časného vstávání byla beznadějně tlustá, nevýkonná a s podlomenou imunitou.
.