Mně se asi zase tolik křivd v životě nepřihodilo, abych o nich vedla statistiku. Vlastně mně momentálně nic nenapadá, kromě dětských příhod (tj. z dětství a mezi dětmi), plus něco málo z období ZŠ od učitelů, ale ti jsou odstřižení bez ohledu na moje rozhodnutí. Z dospělosti mi ublížily rozchody s chlapy (dva si našli jinou, jiný se nechtěl vázat), ale tomu se asi neříká křivda, to je holt život, manželé jsme nebyli, děti neměli ... Takže vlastně nevím, co odpovědět, ještě připadá v úvahu, že jsem křivdy (na rozdíl od Tebe) prostě zapomněla