Evelyn, ano, spánková deprivace byla šílenost, ale ani tak mě nikdy ani na vteřinu nenapadlo, že by snad bylo lepší ty děti nemít.
Bez nich by byl život úplně jalový, nenapadá mě žádné velkolepé poslání (pro mou osobu), které by mi je vynahradilo.
Teď mi obě zmizely z domova na VŠ, a přestože jsem si myslela, že jsem na to připravená a celkem se i těšila na klid, doléhá na mě nostalgie. Asi budu ještě "špendlíčkem hrabat", kdyby se tak mohly vrátit časy mládí, kdy jsem měla malé děti a byli jsme všichni spolu.