Jste tu někdo z paneláku?

Jak to děláte, když prostě věci nemají místo? My máme strašně malou špajzovní skříň, ale každý má rád něco jiného, navíc by aspoň v suchých potravinách k přežití měl mít člověk doma zásoby na 14 dní. Navíc máme každý ohromné množství léků, třeba já banánovku na 3-6 měsíců.

Kolik máte třeba hrnců? Kolik talířů? Kde máte slavnostní servis a všechny různé skleničky, hrníčky co člověk podědil, dostal apod. Já jsem po převzetí dědictí po mamince/babičce prostě starý Rosenthal servis, neúplný, na který babička v dětství mi nedovolila sáhnout, prostě zařadil mezi normální talíře a občas se něco rozbije.

Teď jsme naštěstí "vyštípli" starší dětí a v nevyštíplé domácnosti (název našich dětí) zbývá akorát dcera, která ještě studuje.

Žena už nemá sílu, ani pohyblivost na tu domácnost, ale paní na úklid tam sotva mohu pozvat, když to nemá systém. A potřebuje to spoustu věcí, jako nahradit skříně, co se pomalu rozpadají (koupeno nejlevnější v době začátku hypotéky), vyměnit nejlevnější rozpadající se plovoučku, co tam měl člověk před námi a co neunesla naše váhy (a zřejmě je špatně podložená). Jenže na té plovoučce jsou položeny lišty v nichž jsou kabely k zásuvkám. Takže každý zásah znamená navíc elektrikáře - byla to zase nouzovka, když jsme zjistili, že v několika místech koupeného bytu nejde proud a bylo třeba zásadních oprav a tak se to všechno narychlo před stěhováním předělalo do mědi, ale nemohlo se to všechno zaříznout do panelu. Atd.

Bylo by to třeba udělat najednou, ale na to nejsou ani peníze, ani čas.