Libiku bez souvislosti s tím "co všechno jsi udělala špatně - řečeno manželem, nikolv ty, ať nedojde k mýlce
" si dárek "do zásoby" dovedu představit hned v několika případech. Jedním expertem je mladík v mém blízkém okolí, který dva roky měl koupený zásnubní prstýnek (protože byl někde v brusírně diamantů a v té době už strašně dlouho chodil s dívkou) a protože je zcela neromantický, o ruku požádal, až jeli s přítelkyní jako náhrada za nemocné rodiče na nějaký pobyt. Pak se do roka vzali, dnes mají dvě děti a vypadají spokojeně. No a pak si dovedu představit situaci, že mám v šuplíku milou pozornost, kterou jsem své polovičce koupila, ale fakt se mi nechce ji předávat po večerní hádce, pobytu v pracovně než půjdu spát, přes hradbu sluchátek...a pokud "nevhodné" dny přibývají jeden za druhým a mám pocit, že bych jen podlézala, prostě na předání nedojde.