Ne, jsem dobrá v improvizaci a něco vydržíme. Případné nehody bereme jako život.

Lékárničku u sebe míváme pořád neb mám dítě, které má takové zdravotní omezení, které to vyžaduje. Betadine, náplasti, obvazy, jehla a niť.

Kdo se na výlet, do práce nebo do školy špatně oblékne, tak to prostě musí zvládnout .

Když jedeme na kolo nebo na pěší výlet. Tak víme, kam jedeme. Pokud je to delší vzdálenost a po cestě není možné se občerstvit, tak přibalím svačinu.

Upřímně nemám moc ráda takové ty pečovatelky, které na výlet na Šumavu na 15km vláčejí řízky, bombóny po každém ušlém 0,5km, sušenky, tyčinky všeho druhu a zaručené zdraví v kapsli. Teplý čaj, studený, vodu, šťávu a pomerančový džus s vlákninou, ručník, šnorchl a repelent a plavky na víc, kdyby se sousedů Péťa chtěl taky vykoupat.

Je zdravé se dobře vyvětrat, občas prochladnout, nebo se cítit nekomfortně kvůli vedru. Prostě když si blbě zabalím a čas od času se dostanu ze své komfortní zóny, tělu to jen prospěje a zejména u dětí, které to vycvičí, co mají mít s sebou, aly neříkaly "...ale máma mi to nedala." = to je nezahreje