Tyjo, holky, obdivuji, že si dokážete udělat tolik času.
Přes prázdniny to šlo, když jsem neměla děti doma, jezdila jsem denně buď na kole do práce, pěšky nebo na bruslích, šla plavat. Denně jsem měla dost pohybu a teď se úplně děsím zkracujících se dní, a když člověk vstává a je nevlídno, tak třeba mě se nechce a bojuju sama se sebou dát si ráno kafe a otevřít si knížku než se třeba pustím do práce. Pak taky často zůstanu na HO a místo, abych si šla zaběhat, tak doma poklidím svinčík, co mi tu parta nechá na odchodu do školy a pak už vidím, že je tolik hodin, že je třeba zasednout k práci, jinak u toho budu dřepět do tmy.
...a když už jsem doma, tak pak sním co se namane
.
Ale dneska jsem se hecla a i přes nepřízeň počasí, vnitřní pocit chladu jsem teda vylezla. Za 10 min. rychlé chůze jsem byla zahřátá a pak se i rozběhla a je mi tak skvěle. Jen se ráno vždycky přesvědčit. A to mám, i když vymrznu v kanceláři, tak si říkám, že nepůjdu přece mrznout ještě na bazén a mohu se doma třeba zahřát u žehličky
.