Kopřivo,

to je též můj cíl. Běhám pro radost a nerada pořád začínám. Nepotřebuji si měřit výkony, nepoužívám žádné hodinky ani krokoměry, chci se cítit dobře a teď cítím, že na mě jde nějaká krize .

Ale je to asi hodně spojené s tím stravováním. Cukr je můj mozkozabiják a jak jsem se teď tři, čtyři měsíce držela zkrátka, páč když běhám a mám rytmus, tak mi to jde. Jak se teď dostáváme s dětma do tempíčka školního - tedy 3x týdně ranní tréninky od 6 hod.. to kluky vozím, už je tma a je ráno hnusně. Od nás ze vsi by museli vstávat ve 4 hod.. Tahle spí až do 5 hod.. Vystřídáme se s manželem, i tak už jedu k snídani kafe, sušenka v práci až do oběda nic jiného většinou neb nestíhám, doma zase futruju pořád něco. Jsem s tím přicházejícím podzimem prostě nedůsledná a líná.