Přidat odpověď
Mám to stejně, běhání jsou moje chvilky, kdy můžu být sama se sebou, tím, že prakticky nikdy nebývám sama, to dost potřebuju ...
Jednou týdně chodíme s bráchou, patří mezi moje nejbližší lidí, a tohle k našemu sourozenectví patří😄. Výkonostně je jiný level, takže mě vlastně táhne. Vždycky probereme všechno. Běháme s ohledem na jeho potíže s koleny (bez příčiny, zřejmě postcovidový projev) jenom terény a zcela pravidelně zakopávám, div si nevyvrtnu kotník apod. Asi jak se soustředím na to, abych mu stačila, abych to pobrala, abych odpověděla adekvátně 😂. Jednou týdně stačí 😇
Předchozí