nám dělali rodiče svačinu asi jen na prvním stupni zš, pak byla chvíli svačina ve škole (rohlíky a mléko, ve středu loupáky a jahodové mléko), pak jsem chodila obvykle bez svačiny... na střední jsme si pak dělaly svačiny poctivě denně (intr), vždycky u snídaně, kuchařky věděly, že svačinkujeme, takže nám dávaly vždycky ochotně pečivo, pomazánku nebo tak něco navíc, obědy jsme neměly, peníze taky moc ne, další jídlo zase až večeře na intru... a pak jsem byla na praxi ve městě u babičky a babička mi do práce dělala svačiny, to byla nádhera, ona byla velice kreativní a i když jsem dostávala vlastně vždycky jen obložené housky, měla jsem denně jinou svačinu kombinovala moc dobré věci k sobě a svačina byla vyloženě zlatým hřebem celého dne
škoda, že jsem ten talent nepodědila, babička uměla z ničeho vytvořit pohoštění během pár minut, mívali dost často různé přepadové návštěvy a vždycky se celá pýřila, když ji hosté chválili, že není možné, že nečekala žádnou návštěvu