Mě padesát tedy ještě není, ale nemám do toho daleko. Ale na třicátníka bych se tak maximálně koukla, ale nic víc bych s ním zažívat nechtěla.
Jinak si připadám vcelku dobře, starám se o sebe přiměřeně, a jsem spokojená se vzhledem víc než ve dvaceti nebo třiceti (i když objektivně jsem vypadala lépe, tak holt nějaké mindráky byly, teď si myslím, že na svůj věk dobrý). Zároveň vím, že to samozřejmě jednou skončí a věk nezastavím, ale na kafe mě zvou chlapi o 10 let mladší, asi nějaký poslední záchvěv před stářím
Třeba budu za dva roky mluvit jinak.