Mexicka kuchyne pouziva minimum koreni a vystaci si s par ingrediencemi. Vyplati se koupit fazole v plechovce, ale ani tak je neserviruji jen tak. Vzdycky je aspon posmazim.
Zelenou a cervenou omacku bych urcite udelala sama, mne vetsinou staci zelena (blbe se shaneji tomatillos, na zahrade jsou jednou za rok, ale normalni rajce taky nic nezkazi, purista mu muze maximalne vytknout barvu). K tomu neco cerstveho, idealne pico de gallo.
Z masa se vetsinou pouziva “rozklobane” kureci. Restaurace a mestske domacnosti maji bezne i veprove, hovezi byva spis susene (lidi chovajici kravy ziji roztrousene, cela krava by se hned nesnedla, tradicne se tedy rozkraji a rozvesi po snurach na pradlo na suseni. Vari se na panvi ci nasucho na comalu, podava se samotne nebo s vejci a tortillou).

Lidi s pristupem k samoskam bezne griluji cokoli, k tomu vzdy tortilly, omyvatelne veci na salat.
Ted je cas na mole, i u nas se daji koupit susene papriky, da se varit doma.

Z koreni pouzivaji az na vyjimky pouze pepr, nove koreni, hrebicek (+ merlik nebo listy avokada). Zeleny koriandr, limetky. Rajcata, papriky, fazole, tomatillos, cibule, cesnek, kukurice, ruzne dynovitosti, nekdy avokado, opuncie. Vejce, maso, ryby, raci, morske plody, sem tam syr. Krome vyjimecnosti a pokoutnosti, jako jsou treba zelvi vejce, huitlacoche, nebo leguan, je to vicemene vsechno.

Oregano je posvatne, do jidla se v te casti Mexika, kde se nejlip vari, vubec nepouziva.