Vyrostla jsem na vsi a mám pocit, že naši brali děti tak nějak prakticky, žádná vysoká podpora a ambice, ale na druhé strany dostupné možnosti otevřené ( jazyková škola v okresním městě, vesnický učitel hry na housličky, chození do Sokola..)
Jinak každý rodič nějak dítě hodnotí nebo ovlivní a ( nemluvím o toxických případech jako je Angrešt nebo Valkýra) jakmile dnešní třicátník až šedesátník zakopne o obrubník, na vině je na 100% výchovný přístup jeho rodičů. Příliš to nepodporuji, ale přiznám se, že i já mám občas vrtění, že kdyby mi maminka neříkala, že jsem taková a maková (kladně i záporně) možná bych byla jiná.
Ale žádná maminka není robot