TaJ, to holt je asi věc vnímání.
Moje děti také mají každý svůj pokoj a kdy chodí domů je mi úplně jedno, zajímá mě jedině, aby nepřišly hlučně a nevzbudily mě.
Ale jestli v bytě bydlí 2 partneři, nebo další dva dospělí lidé, je pro mě osobně zásadní rozdíl.
Právě proto, že jim nechci příliš mluvit do života a nutit jim vlastní pravidla, jsem spokojenější, když si mohou žít svůj studentský život ve svém a my svůj středněvěký také ve svém.
Cítila jsem to tak jako student a cítím to stejně i z druhé strany jako rodič.
Když přijedou jednou za čas, jsem z nich celá pryč a užiji si je, s vědomím, že zase zmizí