Jsem z Vršovic z Čechače, to jsou prvorepublikové činžaky, velký park na náměstí a hřiště ve vnitroblocich, venku byla stále spousta dětí, kluci hráli furt na hřišti “suchej hokej”, v zimě se polévalo a bruslilo, to jsem měla ráda. Jinak mě hry venku v Praze nic neříkaly, moje dětství v hrách bylo na chatě, na to mám krásné vzpomínky. V Praze jsem jako školková nebo prvostupňova hrála kuličky, jezdila na koloběžce, lezla po stromech, ale ne moc často. Některý holky ze třídy byly furt venku s pannama a kočarkama, to mě teda nebavilo vůbec. Vlastně každý den jsem měla aspoň jeden nebo i dva kroužky, Sokol, hudebku a výtvarku v Lidové škole umění, přírodovědný a chemický kroužky v Domě pionýrů. To bylo v Grébovce, našla jsem si je sama, vždycky jsem se na ně hrozně těšila. To byla taková jen moje vlastní věc.