Ja si tak obecne pamatuju strasne malo, temer nic.
Ze skolky chlapecka, co se mi libil (jmenoval se Pavel), jak jsme hrali Zlatou branu a jinak takovy vseobecne rozpacity pocit z toho deni tak vubec (jidlo me evidentne celej zivot bylo jedno
).
Ve skole, vsech dalsich stupnich, se mi libilo, az na par vyjimek, chodila jsem tam rada, asi jsem divna.