Přidat odpověď
Rose, jo, tohle se mi líbí, moje děti to už v soukromé školce měly taky tak (ve státní bohužel ne). Považuju za správné takové nastavení, které podporuje ohleduplnost a dává těm dětem smysl. Což thle je - jsou děti, kterým prospívá spánek, jsou děti, které ho nepotřebují, ale chovají se zároveň tak, aby ty s potřebou spánku spát mohly. Pak dává smysl i nepovídání si, nepobíhání... a zároveň dává smysl nenucení k usnutí.
Jinak ze školky si pamatuju hodně, tedy přesněji ze školek, prošla jsem čtyřmi, a některé byly trochu ujeté, naštěstí ta, ve které jsem byla nejvíc, byla docela ok. Mně se tam teda nelíbilo vůbec, bylo to pro mě extrémní přetížení hlukem, lidma... ale přímo chování těch lidí, dětí i dospělých, bylo v normě, většinu času. Lidi mě extrémně přetěžují i teď, ale teď s tím můžu něco udělat, 10 hodin od sedmi do pěti nonstop v davu to bylo děsný :)
Tím pádem spaní by mi bývalo asi ani nevadilo, byla by to příjemná doba ticha bez interakcí s jinými lidmi, problém byl, že jsme nesměli otevřít oči, kdo je měl otevřené, tomu učitelky přetáhly deku přes hlavu. Já měla tím pádem deku přes hlavu skoro pořád, usínám pomalu a před spaním sním s otevřenýma očima, a děsilo mě to, měla jsem pocit, že se udusím, vytvářela jsem si uzoučké tunýlky na dýchání, aby je učitelky neviděly, jinak deku zas přimáčkly, a dodneška je pro mě představa zakrytého obličeje třeba tím, že bych sklouzla ve spaní hluboko do spacáku nebo tak, dost děsivá, a různě zadrhávám deky o polštáře, aby na mě nemohly sjet :)
Předchozí