Divné mi přišlo, když jsem si uvědomila, že jsem vlastně nic, že nikoho nezajímám, a když jsem byla poprvé na pohřbu, přišlo mi divné, že rakev sjela dolů, ten uvnitř už ven nikdy nepřijde a my venku čekáme jen na okamžik, kdy se stejná procedura bude týkat nás.

A mě teď zajímá, kde je Anthea. Vždycky v pátek v podvečer čekám na dceru a čtu si obvyklou diskusi, co budeme dělat o víkendu, a mám to jako jakýsi rituál. Prostě s Antheou mi začíná víkend )