Osobně se v písemném projevu se vždycky snažím strukurovat, exaktně popisovat, vykrývat všechny možnosti a tak podobně. Prostě programátor a jinak vůbec nic sdělit neumím. A úplně mě fascinuje, že na to někteří (Libik) na to dokáží kompletně jinak a básnickým obratem popsat totéž daleko srozumitelněji, daleko krásnějšími slovy, ale zároveň v desetině délky. Jestli bych něco v životě chtěla umět, tak tohle (a vím, že to nepůjde, protože mi to není souzeno).