"Joj, ale monty mi tu fakt chýba, furt som si nezvykla na Rodinu bez nej"

Pro mě si byly Monty a Valkýra velice podobné: ochota trávit psaním tu hodně času, dobrá až bezchybná gramatika, opakování stále stejných frází/to hlavně Monty/, ne/řešení stále stejných věcí /V. připomínat nemusím. M: jsem tlustá, na životosprávě nic nezměním, ale není to fér. Hrozí mi ochrnutí, ale nic s tím dělat nebudu. Střední třída v okovech. Kde já mohla bejt, kdyby ... dosaď si/

Psaní obou se motalo v kruzích.