úplně ti rozumím
nejdřív děti, potom (teď) kariéra, ale čím budu za třicet let, to fakt nevím, jsem si ale téměř jistá, že nebudu učit, to bych fakt nedala, navíc bych ráda byla soudná a netrápila děti

umím si představit, že tak dlouho bude pracovat úředník nebo prodavačka textilu, ale pod podmínkou, že nebudou dojíždět,

mým rodičům je 73 a 77, přestože maminka je starší než tatínek a je v lepší kondici, nemá už několik let takovou výkonnost, potřebuje víc spát, větší klid, rozhodně by ani jeden nemohl řídit, dojíždět vlakem, autobusem s přestupem už by taky vadilo
z každé virózy se hrabou dýl

ano, možná že je možný cokoliv operovat, jak zmiňovali kolena a kyčle, ale znamená to dost dlouhou dobu neschopenky, lázní, záskoků

možná že se prodlužuje věk, jenže rodiče mýho muže by se nedožili ani odchodu do důchodu,

věřím tomu, že jsou profese, kde se dá být do 80, pochybuju, že na plný výkon a třeba s tím dojížděním, vždyť to bude nebezpečný pro všechny

asi se začnu rozhlížet po nějaké práci, kde se upíchnu za dvacet let, třeba profesionální důchodce