Zaujalo me na tom jednotne cislo - sada. To je malo.
Stejne jako u ponozek jsem zjistila, ze koupit par ks od kazdeho je nesmysl. Kdyz se neco ztrati, rozbije, cely set je v haji.
Mam dve slavnostni sady taliru - jednu moderni kostni porcelan, druhou romantickou kameninovou, asi 50-70 let starou (vyrabela se dlouho). Vse po 12 kusech.
Na kazdodenni pouziti mam od vsech taliru 18 ks (teda ted uz asi ne
![~;)](/g/s/2.gif)
). Ty jsou jednoduche bile (mam slabost pro bilou, viz povleceni), koupene v prodejne Thun, vzor, ktery maji dlouhodobe a da se dokupovat.
Stul podle me vypada vzdycky lip, kdyz na nem neni vsehochut, vsechno ladi a snadno se tak i s obycejnymi vecmi dosahne dojem luxusu a elegance. Vim, ze jsi systematicka a pecliva, ale v mem pripade by 6 barevnych taliru zmizelo ve zmatku mezi ostatnimi a vypadalo by to u nas jak v socialistickem panelaku, nebo bychom nemeli, z ceho jist, pokud bych vse stare vyradila a zbylo by mi jen tech 6 krasnych.
Sestisadu teda taky mam, keramickou, delanou rucne, na zakazku, ale pouzivam ji vyjimecne - vetsinou pro malopocetnou jednorazovou letni navstevu. Je nadherna, ale vetsinou prekazi ve skrini