Zaujalo me na tom jednotne cislo - sada. To je malo.

Stejne jako u ponozek jsem zjistila, ze koupit par ks od kazdeho je nesmysl. Kdyz se neco ztrati, rozbije, cely set je v haji.

Mam dve slavnostni sady taliru - jednu moderni kostni porcelan, druhou romantickou kameninovou, asi 50-70 let starou (vyrabela se dlouho). Vse po 12 kusech.

Na kazdodenni pouziti mam od vsech taliru 18 ks (teda ted uz asi ne ). Ty jsou jednoduche bile (mam slabost pro bilou, viz povleceni), koupene v prodejne Thun, vzor, ktery maji dlouhodobe a da se dokupovat.

Stul podle me vypada vzdycky lip, kdyz na nem neni vsehochut, vsechno ladi a snadno se tak i s obycejnymi vecmi dosahne dojem luxusu a elegance. Vim, ze jsi systematicka a pecliva, ale v mem pripade by 6 barevnych taliru zmizelo ve zmatku mezi ostatnimi a vypadalo by to u nas jak v socialistickem panelaku, nebo bychom nemeli, z ceho jist, pokud bych vse stare vyradila a zbylo by mi jen tech 6 krasnych.

Sestisadu teda taky mam, keramickou, delanou rucne, na zakazku, ale pouzivam ji vyjimecne - vetsinou pro malopocetnou jednorazovou letni navstevu. Je nadherna, ale vetsinou prekazi ve skrini