Nosila jsem ho jako mladá dívka a žena, když jsem se přemisťovala po svých. S vlastnictvím auta mě ta potřeba přešla a brala si ho akorát když pršelo. S dítětem přišel kočárek a na deštník nezbyla ruka, čímž takřka definitivně vymizel z mého života. Už ani žádný nevlastním, vyjímečně když je průtrž mračen tak si pujčím starý manželovo,co už má akorát půl držáku. Už pár let si říkáme, že by to chtělo nějaký koupit