Sv.Martina držím jen tak, že čekám, zda "přijede na bílém koni". Letos to naštěstí nevypadalo, takže jsem byla klidná a užila si až nepřirozeně krásné podzimní dny.
Do náhlého všeobecného pojídání husí a popíjení mladého vína se nezapojuju. Přijde mi to trochu trapný a směšný, jak všichni najednou 11.11.musí jíst husu a pít víno. Ale na druhou stranu to přeju chovatelům hus, výrobcům vína a restauratérům.
Mně husa nějak nezachutnala, přijde mi "jalová". Jedla jsem i divokou husu a taky nic moc Zlatá kachnička !
Dle mých zkušeností kachně bohatě stačí tři hodiny v troubě, zakrytá dvě a půl na 150 a závěrečná půhodinka odkrytě na 230, aby byla kůžička. Kachnu syrovou rozčtvrtím, kůže se pěkně opeče a nemusím se porcovat s pečenou kachnou.
Dělala jsem nilského okouna a kuskus se zeleninou ze zahrady (mrkev, pórek, kadeřavá a růžičková kapusta), večer pórková polévka, v neděli hovězí steak, hranolky, omáčka ze zel.pepře a k večeři tatarák z lososa. Víno bylo jako vždy. A nepečený dort s karamelovými jablky a ořechy. Toť můj sv.Martin.
Jo a taky byla potravinová sbírka, tak jsem nakoupila plný vozík.