Půlko, mně bylo 13, moc dobře si pamatuju na fronty na cokoliv, naproti škole byl obchodňák, jak před ním byla fronta, většinou jsem do ní stoupla taky, nemívala jsem moc peněz, ale ceny byly nízký, takže třeba na balík toaletního papíru nebo vložek to stačilo, před Vánocemi jsem mívala víc, abych měla na pomeranče, mandarinky nebo banány, naši neměli možnost to vystát sami, kvůli zaměstnání

taky jsem vždycky věděla o tom, že abych mohla vůbec chodit, naši dávali úplatky doktorům, a ti si je brali naprosto samozřejmé