jo, taky jsem si fronty šla proto, svých pomohla mamince nebo jí udělala radost, buď že nebude muset ona, nebo že bude doma něco, co by neměla jak sehnat, prostě jsem věděla, jak funguje svět kolem mě, žila jsem tak
možná mělo vliv i to, že jsem na malým městě, ještě na jeho okraji vlastně na vesnici, kde jediný obchod zavíral v 5 a ve 3 už nebylo ani pečivo

v roce 1990 jsem jela s maminkou na podnikový zájezd do Vídně, největší zážitek a úplný šok byl supermarket s plnými regály ovoce a zeleniny, plastový flašky s pitím, spousta druhů, koupila jsem si nějakou ananasovou limonádu

Před tím jsem totiž znala jenom limonádu žlutou a bílou, výjimečně červenou nebo oranžovou. doma jsme to nekupovali, ale babička mívala vždycky dvě nebo tři, ve skle, jak jinak
a oni ve Vídni měli velký lehký flašky a ještě s obrázkem
ta spousta ovoce a zeleniny byla spíš na podívání se, protože buď jsme to měli na zahradě, nebo jsme nevěděli, co to je a co bysme s tím dělali