Neznámá, já si třeba myslím, že práce je normální součástí dospělého jedince a pokud ho baví a má přínos pro společnost, tak jen dobře. A nemyslím si, že spokojený dospělý, co má fajn práci, která ho baví, by měl čelit výčitkám jak je to na úkor dětí.
Pusť si výměnu manželek, tam je spousta ženských s dětma doma x let a ty děti rozhodně nevypadají, že se ocitli kdesi v ráji.
Kde je aspekt toho, že vzdělaný rodič může dítě rozvíjet, inspirovat, ukazovat mu, že je fajn mít práci, co jej baví? Nebo bychom dětem měli opakovat pohádku: milé děti, váš rodič je lékař, hm, jděte si stěžovat na sociálku, protože jste znevýhodněné. Nejlepší rodič je totiž ten, co s vámi zůstane x let doma a na práci ani nepomyslí. Jako vážně?
Mně fakt přijde mimo říkat, že mít dobrou práci a nestát jenom kdesi u pásu, že je to na úkor dětí a vzdělaný člověk by je neměl mít, pokud jim nechce obětovat úplně všechno.