Přidat odpověď
Ta první mateřská byla pro mě fakt pekelná. Zahnívala jsem uprostřed bordelu, který nesnáším. Chodila jsem s dítětem všude možně, festivaly, sousedské slavnosti, vyráběcí dílny. V předchozí práci mě bezdětný tým odepsal. Našla jsem si různé menší nárazové pracovní aktivity, pracovala jsem většinou zdarma (překlady) nebo za naturálie (příprava koference - zdarma vstupenky na ní). Tehdy ještě nebyly školičky a dětské skupiny, pouze málo a drahé, na to bych si nevydělala.
Jednou se za mnou chtěla na chvilku stavit máma, tak jsem si řekla, že půjdu sama nakoupit do Billy naproti. Mámě to nevyšlo a já snad půl hodiny brečela, že nebudu mít 10 minut "samoty" v obchodě. Manžel mimo svou práci stavěl barák a já mu pomáhala se sháněním firem a materiálu. Zavařovala jsem ryngle a jeřabiny, šila, naučila děti ledacos. Teď to vypadá, že jsem toho dělala strašně moc, ale bylo to takové paběrkování. Já bych snad i platila za to, abych směla někde pracovat, ale kvůli stavbě jsme dřeli bídu s nouzí, na školičku či hlídání bych nevydělala, na dovolenou jeli až za 5 let a velice skromně.
Teď se třetím dítětem pracuju na částečný úvazek od jeho roka a půl a je to úplně o něčem jiném. Strašně mi chyběla možnost dělat něco náročného, smysluplného, oceněníhodného, u čeho se musí přemýšlet.
Předchozí