"milion serepetiček, hovadinek, váziček, figurek, talířků, hrnečků....... no jelo se k babi, tak se přece něco muselo nakoupit. Vyhazovalo se kvanta čokolád, oříšků, směsí...... ona to nejedla, tak si to schovala a pak se to ve velkým vyhazovalo."
- Tohle moje babička ještě za života řešila tak, že co dostala a nechtěla, obratem darovala někomu jinému. Ne tedy jako dárek, ale stylem - "byla u mě Petra/Katka/Jana... a dala mi čokoládu/krém/hrneček... Já to nechci, jestli to užiješ, vem si to." Když se člověk zpočátku zdráhal, zdůrazňovala že jí všichni dávají čokoládu (nejí to), oříšky (lezou jí pod protézu, proto to nejí), hrnečky (už je nemá kam dávat), krémy (nekrémuje se). Já jsem jí dávala sprchové gely, které takto nerozdávala, tudíž jsem usoudila, že je užije. Opravdu jsem je potom vídala načaté v koupelně.