My po dohodě dáváme rodičům z obou stran a dětem sourozenců. Ségře dám někdy jedlé dárky - marmelády, domácí kečup a pod., když zvládnu v létě víc zavařit. ještě dáváme švagrovi s přítelkyní, kteří nemají děti.

Letos jsem poněkud rozladěná z švagrovy přítelkyně. Znám ji od 9 let, byla pomalu jako moje děcko. Doslova jedla z jednoho hrnce, jako moje děti. Učila jsem se s ní víc než s vlastními dětmi, ty jsou poněkud bystřejší a stačí pohlídat, aby odevzdávaly, co mají. Teď jsem u sourozenců MM na černé listině, protože jsem si dovolila je požádat o výpomoc, když je MM ve špitále. Švagr mi volal za celé 2 měsíce 1x, na začátku hovoru se zeptal, jak se má brácha, jaktože mu nedávám vědět. Řekla jsem mu, že to píšu na rodinnou skupinu, že nemám čas pořád všechny obvolávat. Načež mě sprdl, že on v té skupině není (je tam jeho přítelkyně, se kterou žije), navíc co já jako s tím, já nejsem správce skupiny, takže ho tam přidat nemůžu. A pak spustil, že jsem nechutná, že chci zabít jeho rodiče, když po nich pořád chci, aby mi pomáhali. Že už jsou staří. Tak jsem mu řekla, že když u nás byli, výslovně jsem tchánovi zakazovala dělat cokoli těžkého, byli tam na výpomoc synové kámošky, proč by se měl tahat on. To jsem ovšem netušila, že tchyně řekla tchánovi, aby nám dovezl vozík dřeva, ať ušetříme za topení. To dřevo tchán normálně dělá v lese, doma si ho zpracovává. Švagra požádal, ať mu to pomůže nařezat. A to byl ten problém. Nevím, jestli mu víc vadilo, že tchánovci odvezou vozík ze společného dřeva nebo ta práce, ale prostě jsem svině, protože mi tchán řezal s ním dřevo.
Jeho přítelkyně, již zmíněná má bývalá chráněnka (seznámili se na naší oslavě), se ukázala v pravé barvě. Najednou, když jede za matkou, která bydlí v naší vesnici, nejede až sem, jede jen do města a mamku někam vozí (moc jí to nežeru, prostě buď drží basu se zbytkem sourozenců nebo to má "zakázané" od švagra. Takže tchyně už 3 týdny nemohla s ní přijet zabít mi 2 slepice (to fakt nezvládnu).
A jako zlatý hřeb večera se rozhodla dát mým holkám pod stromek knihu. Ovšem knihám nerozumí, vyjma erotickou literaturu, v té má zase lepší přehled než já (já nemám vůbec žádný) a doufám, že nemá v plánu znalosti této literatury využívat pro výběr dárků mým dcerám (11 a 13 let). Takže jim napsala, ať jí napíšou, co jim má koupit za knihy (každé 2). Moc dobře ví, že u nás je zvykem mít pod stromkem knihu. Já průběžně sleduji knižní trh, na DK si vhodné knihy ukládám a pak kupuju. Letos tedy poprvé mít knihu pod stromkem nebudou, protože barák nafukovací nemáme a ani by je tolik knih nezaujalo. Takže jednak mi vyfoukla tradiční dárek a jednak fakt nemám nic jiného vymyšleného, čas na procházení obchodů nebo internetu taky nemám, protože se denně vracím domů z nemocnice až večer. Takže tak. Děcka holt dostanou pyžama a pár výtvarných potřeb.