Nikdo není anděl, ale hlavně v první fázi je často potřeba jednoho z páru spíše podržet, protože sebeobviňování jede na plné pecky.

Taky je něco jiného, když se člověk, který překoná úvodní akutní fázi, nadechne a řekne sám sobě nebo někomu blízkému "ale jo, mohl/a a měl/a jsem být tolerantnější, všímavější, pilnější" nebo kdo ví co - a do budoucna z toho něco podstatného pro sebe vyvodí, nebo když ti okolí v první fázi poté, co tě opustil partner a ty se snažíš posbírat trosky svého života a nějak to přežít, moudře vykládá, že je to vždycky vina obou.