Dari to nemusí být výchovou, ale povahou. Někdo sám nevydrží ani chvíli. A někdo naopak. Mám kolem sebe ženy, které po rozvodu/úmrtí už nikoho nechtěly a zůstaly napořád bez partnera, nechtěly se s někým novým cizím ve vyšším věku sžívat (v rámci pěkných rodinných vztahů nebyly osamoceny a bez pomoci). I tady to některé psaly, že kdyby po dlouhodobém vztahu zůstaly samy, že nový vztah nechtějí.

A pak jedna stará paní, brzy ovdovělá, se znovu po 40 vdala, ale brzy rozvedla a ta mi říkala, že to byla chyba se znovu vdávat, že lepší žít ze vzpomínek a potomků, které má s prvním manželem. Že je samostatná a pána k domu nepotřebuje a v partnerství a citech, že toho prvního stejně nebylo možno nahradit. Zajímavé.

To jde tedy o starší generace, asi už je to mezi mladšími jiné. Různě slepované rodiny, viz taková Žilková nebo Hanychová.