upřímně, jsem nikdy nedostala cukroví, o které bych nestála
když jsem kdykoliv přinesla cukroví do práce, zmizelo během pár chvil, nabídnout si vždycky mohl kdo chtěl, nikomu na stůl jsem nikdy necpala
jak se přihodí, že dostanete cukroví nevyžádaně?
jednu dobu (velmi krátkou) jsme cukroví v rámci rodiny vyměňovali (s mamkou, tchýní, babičkou, sestrou), pak se to rychle ustálilo na tom, že peču jen já a dodávám, maminka maximálně upekla ořechy a udělala vosí hnízda... poslední roky peče aspoň i mladší sestra, takže je to o něco jednodušší, ale stejně - tchýně prostě očekává své dvě krabice, stejně tak táta krabici (dostane pak i od sestry) a sestra se těší především na rohlíčky, mazaně tvrdí, že peču nejlepší a že se jí nikdy tak dobré nevedou (prokoukla jsem ji už dávno, ale co by člověk pro ségru neudělal )
na oplátku od sestry dostanu krabičku nepečeného - to miluju zase já a vlastně ho skoro nikdy nedělám, protože ty poslední dny před vánoci už nemám čas si hrát