Přidat odpověď
psycholožky, které ho osobně nikdy neviděla
postupně to eskalovalo, ale já jsem si myslela, že i když se mi to nelíbí, je potřeba , aby rodiče a škola táhli za jeden provaz a spolupracovala jsem, i když ve mne narůstaly pochybnosti
Pak jsem byla s dcerou v PPP na standardním vyšetření školní zralosti a psycholožka se mne na závěr zeptala na ostatní sourozence a jejich prospívání ve škole - tam jsem poprvé upřímně i když stručně někomu zvenku shrnula, co se děje, co si o tom myslím a jak to vidím , ale završila jsem to větou "Ale já nejsem objektivní, jsem jeho matka".
A psycholožka řekla klidně a laskavě jen jednu jedinou větu: "Ale někdo musí být na jeho straně".
To naprosto obrátilo chod našich soukromých mikrodějin - šla jsem do konfliktu se školou, bylo to drsné, v jednu chvíli až na úrovni drobné fyzické potyčky s ředitelem (fakt nekecám), ale pak změna školy a malý zázrak :)
Předchozí