Sendero, skřehotám jak žába po krabičce cigaret. Uplynulý týden byl náročný. Před námi zpěvy - kolegyně taky blbne s hlasem, já jsem ráda, že mluvím. Takže je nenaučím nic. Jsem slušně ve stresu. Nějak jsem zjistila, že mi trochu spadla na hrb 5a organizace besidkové akce, úplně mi v tom není dobře a některé kolegyně vlastně nekomunikují. Všechno se řeší za pochodu mezi milionem jiných kravin. K tomu 1 problémové dítko a další začalo dost brutálně stávkovat. Zásek a třeba hodinu ani slovo, ani pohyb. Konec. Výplaty budou, prémie ne. A jo, chci volno.
A tobě není furt dobře, co???