Chichi, já měla takovou historku s vlastním otcem. Měla jsem s ním sraz v Motole, kde zkoušel mediky. Přišla jsem, zaklepala u sekretářky, že jdu za panem XY. Načež jsem dostala děsnej sprdunk, že snad za panem profesorem, co si to dovoluju a vůbec co to jsem za studentku, že jdu tak pozdě a že pan profesor už končí. Já úplně opařená vykoktala, že jsem jeho dcera. Sekretářka okamžitě otočila a začala mi nabízet čaj nebo kávu:) Tak to byl trapas na ntou, ale fakt mě nenapadlo si vlastního otce žádat s titulem...

Méně humorné bylo, jak neuvěřitelně hnusně se ke mně chovali v nemocnici, kde mi leželo dítě (tomu byste nerozuměla, nejste zdravotník a podobné kecy - tak mi to mají teda vysvětlit adekvátně). Bohužel část zdravotníků se o tituly zřejmě zajímá proto, aby věděli, jestli s pacientem mají mluvit jako s úplným, nebo pouze částečným debilem:(.