Název tzématu berte s nadhledem a humorem, ale třeba má doma někdo stejný nevděčníky Jedno moje dítě nebylo nikdy spokojené s tím, co dostalo. Prostě nikdy mohl to chtít sebevíc, ale stejně to nakonec bylo špatně. Jedny vánoce jsem se překonala, koupila většinu toho, co chtěl, byť to byly předražený blbosti, a stejně nebyl spokojen. Od té doby už se snažím to brát s nadhledem, i když mi to pravda moc nejde.
Podobné nadání má i jedna dcera, která už loni chtěla něco, co jsem jí prostě nemohla koupit. Letos to chce dál. Vím, že ať jí koupím cokoli, nebude spokojena.
Další dítě si přeje iphone, což je z podobné kategorie.
a tak bych mohla pokračovat.
Jak to řešíte vy ostatní, když děti povyrostou a začnou se dožadovat dárků, které jsou prostě mimo finanční možnosti rodiny (případně úplně mimo vaši ochotu je koupit - nebudu kupovat další dron jen proto, že je úplně úžasnej, zatímco nám tu jeden leží a nikdy si s ním nikdo nehrál).