Babi, v tomto případě bych řekla, že "b je správně". Asi nebudu kupovat lyže pro dítě, co odmítá lyžovat nebo mu místo nich kupovat nějaký nesmyslný krám jen proto, aby "to stálo stejně". U nás tedy mají děti zájmy cca podobné a lyže, brusle, kola používají tak stejně (a je to sice samozřejmě pod naším vlivem, ale není to nic, do čeho bychom je museli nutit). Ale zase třeba starší syn má víc věcí nových, dcera něco dědí ... Ale myslím, že vždycky jde všechno vyřešit nějak rozumně, pokud není nějaký člen rodiny fakt extrémista ve věci "kontroly a přepočítávání". A jestli jsou extremisti "od narození" nebo je to výchovou, to už vůbec si nedovolím rozsoudit. Osobně si myslím, že se jedná o kombinaci vrozené povahy s něčím, co dítě vidí okolo, ovšem výsledky mohou být různé (tj., že jedno dítě ve stejné rodině může být skromný škudlil a druhé náročný rozhazovač a třetí třeba škudlil, co vyžaduje drahé dary ...)