No mně na tom příběhu přišlo šílené hlavně to půlstoletí lakotnosti, kdy se manželka musela stále uskrovňovat, škudlit aby dětem aspoň něco pěkného pořídila, její peníze šly na společný účet, o kterém neměla žádný přehled... a dědek zatím spořil bůhví na co. Tenhle kolosální podvod s penězi, který den co den přes půl století negativně ovlivňoval můj život a život dětí, to bych mu neodpustila, a rozešla se s ním. Pokud by to byla "jen" ta nevěra, o které jsem celou dobu nevěděla a nijak mě neohrožovala, nedusila, netrápila... tak bych si starého nechala a pečovala.




Žila bych nejspíš sama (bydlet s kamarádkou bych nechtěla), a užívala si lázní apod. aspoň na stará kolena.