Půlko, mám dojem, že v korporátech jsou tyhle akce přeci jen drobet dobrovolnější, než bývaly (aspoň u nás), a není to na týdny (měsíce), ale max. dny

Musím přiznat, že vzpomínky na Stavby mládeže měli naši i tchánovci spíše kladné, oni to tehdy brali prostě jako pomoc společnosti a hlavně něco jako dětský tábor pro mladé dospělé - vlastně zábava. Že jsou defacto vykořisťováni režimem jim až tak nepřišlo (bez ohledu na vztah k tomu režimu). Prostě ty stavby jako takové byly fakt potřeba. Jiná doba, dnešníma očima se to těžko chápe. Občas jedeme také zasadit nějaké ty stromky nebo pomoci vesnicím po tornádu, ale ten tehdejší rozsah-doba práce je dnes nepředstavitelný, nepochopitelný.