Despi, nevím...
Ono to začalo vědomým hubnutím (ano, kvůli němu, byť on je zrovna typ, který má rád holky krev a mlíko a předchozí partnerky byly daleko větší než dcera...), začala mít brzy pozitivní zpětnou vazbu na vizuál, jak od něj, tak od chlapů obecně... prý začala mít strach, že pokud přibere, toto ztratí... ok, ať nepřibírá, ale ať probůh nehubne... do toho přišel stres s bakalářkou, kdy z nervů nedokázala nic moc sníst... to všechno se odehrávalo u něj, ne u mě doma... a vím až ex post, v té době moc domů nejezdila, kdykoli jsem ji viděla, ptala jsem se, jestli není problém a zda jí (teď už to poučená nedělám...).
Pragmaticky si říkám, že tu zátěž nemoci ten vztah nevydrží, potvrdili mi to i odborníci, že je to nálož, pod níž se skládají i dlouhodobé a roky prověřené svazky... Pokud by se s ní ale teď rozešel, bojím se, že by ji to prostě dorazilo....