Máto,
nám se osvědčilo střídat počítačové a bezpočítačové DNY... místo omezování, že "dneska můžeš hodinu" (kolem čehož bylo vždycky drama), tak byly dny s počítačem a dny bez. Ty bezpočítačové byly obvykle dny, kdy to které dítě mělo kroužky nebo dlouhou školu atd. Víkendy bývaly bezpočítačové "přirozeně" - obvykle jsme někam jezdili (a pokud bylo hnusně a byli jsme doma, tak počítač povolený byl).
Sami potomci uznali, že když mají bezpočítačový den, tak je to nutí hledat si jinou zábavu a činnost a že je vlastně fajn, když vědí, že ten den počítač nebude - že je to lepší než počítání minut a čekání na počítač a strach z toho, kdy to budou muset vypnout...
Důležité ale je pomoct jim s tím bezpočítačovým programem - pozvat kamarády na nějakou akci, zorganizovat výlet, bruslení, lezení, lyžování, muzeum, bitvu s nerf guns... oni si to sami nevymyslí - neumí to, nejsou na to zvyklí, nemají (nejspíš) zkušenost s tím, jak se zabavit bez elektroniky.