"S vykradením auta nesrovnatelné."

Řekla bych, že to s tím vykradením auta sedí. Nebo dejme tomu s ukradením.

Mám krásné porsche. (Reálně ho nemám, je to příklad.) No někdo mi ho ukradne zaparkované na ulici nebo uloupí se zbraní v ruce při stání na červenou u semaforu v divné lokalitě.

Lidi si jistě pomyslí, co jsem to za neopatrnýho debila, když si koupím auto ma miliony a nemám už na garáž, nebo když jezdím s takový vozem do vyloučené lokality, ale vůbec nikoho nenapadne:

a) že jsem spolupachatelem krádeže/loupeže ve škále od 1 do 100 bodů (nebo jak to ta Kovářová řekla), protože mám krásnou věc a pachatel za to vlastně nemůže, že se nechal nalákat k odcizení

b) že jsem nabyla falešného pocitu bezpečí, protože vím, že krást a loupit je trestné, a proto by to trestné vůbec být nemělo

c) že si pachatel zaslouží menší trest, protože si nejspíš vyložil, že jsem o tu krádež/loupež stála, když jsem s takovým autem jela do takových míst

d) že si vůz může legálně ponechat, pokud k loupeži došlo tak, že je pachatel můj známý, který mi násilím sebral poté, co jsem mu přislíbila svezení nebo zapůjčení vozidla, ale následně jsem si to rozmyslela

e) atd