Začalo pršet akorát, když jsme se sousedkou vyšly na tradiční procházku. Po 45 minutách jsme se nemohly vyšplhat do kopce zpět domů, zachránily nás zbytky sněhu na okraji chodníku, tam se dalo jít normálně, ale ulici v kopci (dlažební kostky) jsme pak málem nepřešly. A na schodech jsem potkala manžela, který právě vyrážel v lyžákách na běžky - tj. nejprve pěšky do kopce na "trať" - no, zatím nevolal, že má zlomenou nohu, tak asi to vyšel a lyžuje. Teď ještě dolů ...