Asi v 18 hodin jsem zalezla do kavárny v centru. V 19 hodin jsem měla velké potíže ji opustit a dostat se přes náměstí (do kopce po dlažbě) k autu. Domů jsem jela hroznou oklikou, aby zahrnovala co nejméně ulic ve svahu. Největší challenge byly ovšem naše schody z takových těch kamínků v pryskyřici:) Zaprvé nevím, jak je zítra sejdu, zadruhé netuším, jestli otevřu vůbec nějaké dveře do auta. A zatřetí jestli se dokloužeme z kopce do školy, jak se dostanu zpátky:)