"přemýšlím obdobným způsobem, jako čtu ve svých textech z gymplu, mám stejné hodnoty, ale jsem daleko vyklidněnější, smířenější s během světa. Řekněme, že moje zoufalství již není tak palčivé, a nadšení tak nespoutané. Jsem ještě tolerantnější..."

Babi, to je krásné.
Já jsem se od středoškolských let hodně posunula, hodně se mi rozšířil obzor, snad mi přibylo rozumu a ubylo sebestřednosti, více si věřím, více vydržím.
Ale schopnost nadchnout se mi myslím zůstala, pořád se umím hodně těšit a radovat. To považuji za dobré znamení, vyhaslosti a zapšklosti se bojím.

Šediny zatím nemám, ale až to přijde, plánuji barvit na hodně světlou blond, v níž se ztratí, nebo sjednotit na nějaký slušivý šedý odstín.
Přirozeně nechat bez zásahu by asi znamenalo vypadat jako hnusná myš, vzhledem k mé původní barvě vlasů.