Vyrostla jsem v rodině s podobným přístupem, v tomhle věku jsem dostávala při významných příležitostech symbolickou dávku, ale často to stejně nevypila, krom sladkého cucání mi to moc nechutnalo. Lžičku vaječňáku či malé cvrnknutí griotky na zmrzku jsme ovšem vymámili už v mnohem mladším věku pokaždé, když byla příležitost . Prostě jsme věděli, že správně se má od 18, že to není zdravé, ale alkohol se netabuizoval. V 18 se nikdo na alkohol nevrhl, vlastně pijeme více než střízlivě, nikdy jsem ani nebyla opilá. Takže děti vychovávám podobně. Zatím to teda nemusím řešit prakticky vůbec, mladší strčí do pusy tak omezený sortiment věcí, že bude nejspíš celoživotní abstinent, starší dostává od mala od táty cucnout piva, když ho má k obědu (což je spíš vyjímečně k specifickým jídlům). Sklenku nealka piva dostane v klidu, taky věřím na kultivovaný přístup v rodině, a ne na hlouposti typu "zvykne si na chuť".